Architekt Jakub Cigler: Bratislava má potenciál na stavby svetového formátu

  • Jakub Cigler je pražský architekt, ktorého ateliér získal viacero prestížnych slovenských aj českých ocenení. Urbanisticky popísal potenciál nevyužitého nábrežia, ktoré dnes nesie prezývku Nové Lido. V rozhovore prezradil, čím ho toto územie zaujalo, aj aký význam má pre celú Bratislavu.
Portrét-JC-4-1024×683
  • Jakub Cigler je pražský architekt, ktorého ateliér získal viacero prestížnych slovenských aj českých ocenení. Urbanisticky popísal potenciál nevyužitého nábrežia, ktoré dnes nesie prezývku Nové Lido. V rozhovore prezradil, čím ho toto územie zaujalo, aj aký význam má pre celú Bratislavu.

Urbanisti a architekti pracujúci s územím na bratislavskom nábreží, v súčasnosti nazývaným Nové Lido, vás označili za hlavného tvorcu návrhu aktualizácie, ako by toto územie malo vyzerať. Pamätáte si ešte na prvý kontakt s týmto územím? Čím vás vtedy zaujalo?

Velmi dobře si pamatuji, jak mi v dětství, když ješte stál v Bratislavě pouze železniční most – je to opravdu hodně dávno – připadala tato strana řeky jako jiný svět. Myslel jsem si, že tam začíná Rakousko.

Právě díky těmto zážitkům jsem přesvědčený o tom, že Bratislava pouze působí jako město na jednom břehu Dunaje, ale z nepochopitelných důvodů její důležitá součást – Petržalka – se na pravém břehu skrývá za kompaktní pás zeleně. A právě znovuzrození Lida by mělo být počátkem viditelného rozkročení Bratislavy na oba břehy.

 

Dá sa pri Lide hovoriť o nejakej významnej charakteristike, ktorá je pre toto územie natoľko typická, že u väčšiny európskych veľkomiest takáto kvalita priestoru absentuje?

Jednoznačně! Bratislava je jediným velkoměstem v Evropě, které v samém centru města skrývá takto rozsáhlé území, jenž má neuvěřitelný potenciál být nabřežím s fenomenální vistou.

 

Čo je najväčšou výzvou a najväčším rizikom pri urbanizovaní takéhoto typu opusteného územia?

Největší výzvou je právě ten moment znovuzrození kdysi již fungujícího “hlediště” Bratislavy. (Přičemž v této divadelnické terminologii je “jevištěm” Bratislavský hrad a historické centrum).

No a co se týče rizik… Ty jsou před námi vždy a všude. V dnešní době jsou hlavním rizikem přehnané obavy veřejnosti z jakýchkoliv změn. V době mého dětství se v Bratislavě stavěly stavby světového formátu. Takže potenciál k pokračování v kvalitě zde je.


foto: Architektonické štúdio Jakub Cigler Architekti (JCA) bolo založené v roku 2001.

Ktorú časť Bratislavy máte najradšej a prečo?

Kdysi jsem měl nejradši historické centrum, ale dnes mne nejvíc baví být u řeky, a to v různých částech města. Mám pocit, že nábřeží u Eurovey významně přepólovalo centrum města.

 

Rieka kedysi zohrávala hlavnú úlohu pri formovaní polohy miest a funkcií ich jednotlivých častí. Akú úlohu má rieka pre európske mestá v dnešných časoch?

Řeka ve městě, nebo lépe řečeno město u řeky, má nekonečné množství důvodů k nenahraditelné symbióze. Pro mně město životně potřebuje řeku, protože generuje určitou kinetickou energii, která město oživuje. V podstatě si nevybavuji město, které by nebylo postaveno na prvku vody. Ať už moře, řeka, jezero…

 

Je v urbanizme a architektúre lokalít, ktoré sa dotýkajú vody, nejaký trend typický pre toto obdobie? Ako by sa urbanisti chopili tohto územia pred 50 rokmi a ako dnes?

Takto zásadních lokalit v centrech měst je minimálně. Příkladem v Evropě může do jisté míry být pouze Hafen City v Hamburku. Je také celá řada regeneračních projektů nábřeží v New Yorku a jiných amerických městech, která využívají tyto lokality jako generátory života a relaxace.

To ale není úplně případ Bratislavy, protože Lido nemá za zády ani Manhattan ani Brooklyn. Aby ale Lido opravdu žilo, nábřeží residenčními a veřejnými funkcemi oživit potřebuje.

 

Prečo rieky nie sú viac využívané aj ako dopravné koridory pre každodennú prepravu ľudí?

Protože jsme uspěchaní a energii máme stále příliš levnou, takže jezdíme auty. Nicméně Twin-City Liner z Vídne do Bratislavy se k tomu velice nabízí. Je k tomu zapotřebí ale i politická vůle, a tu zatím v tomto ohledu vůbec nevidím.


foto: Rezidencia Quadrio v historickom centre Prahy (2014), © JCA

Ktorá európska metropola vás ako architekta zaujala najviac do takej miery, že ste si povedali: Toto je skvelé miesto pre život.

Bez přemýšlení Barcelona. Moře, hory, svírajíci mezi sebou skvělé město od gotického až po jeho současnou podobu. Těch důvodů je ale obrovské množství a stačilo by na samostatnou diskusi.

 

Sú rôzne prístupy k urbanizovaniu nábreží. V kanadskom Vancouvri je to spontánne osídľovanie priemyselných štvrtí pri oceáne, ktoré sa stalo dokonca turistickou atrakciou. V Kodani prístavy osídľujú ľudia a mesto reaguje vhodne usmernenými reguláciami.

A potom sú mestá, kde sú nábrežia – ale v podstate akékoľvek zóny – mestom prísne regulované. Ste zástancom prísnej regulácie pod taktovkou mesta a verejnej kontroly, alebo skôr neregulovaného princípu, pri ktorom si verejnosť a investori pretvoria územie postupne podľa svojich predstáv?

Město patří lidem, kteří v něm žijí, a ne urbanistům. Proto každé ze zmiňovaných příkladů odráží stav společnosti, která ho v daném období formuje. Lidé v Kodani jsou součástí vyspělé skandinávské společnosti, která rozumí pojmu demokracie a umí ji žít.

Naše společnost je v pubertě a potřebuje nejdříve se prožít do stavu, kdy bude umět komunikovat ve vzorci veřejnost-samospráva-investor.

Základem je konstruktivní dialog! Tím chci říct to, že si dovedu představit v Bratislavě i kombinaci různých přístupů, ale vzhledem k rozsáhlosti území určitě nepostačí kodaňský model.

 

Ako zapojiť verejnosť do tvorby mesta?

Především je potřeba důvěry obyvatelů dané lokality k týmu připravujícímu projekt. A současně je potřeba stanovit na začátku tohoto procesu přesná pravidla.

Všichni zůčastněni aktéři by měli cíl vnímat jako budoucí součást svého životního prostoru, kterou konstruktivně pomáhají budovat. K tomuto způsobu synergické spolupráce zatím v Čechách nebo na Slovensku dochází zcela vyjímečně.

 

Žijeme v dobe, keď väčšina svetovej populácie žije v mestách, a tento trend sa bude ďalej zvyšovať. Čo to znamená pre mestá? Aké funkcie budú musieť plniť, ktoré v minulosti plniť nemuseli?

V rozporu s názory většiny prognostiků, já jsem přesvědčen o tom, že trend mega měst se brzy vyčerpá a lidé si uvědomí, že čím větší město, tím větší diskomfort.

Osobně věřím v budoucnost měst střední velikosti, kde díky trendům v komunikační technologii a rozvoji dopravy dochází k nabídce nejkomfortnějšího způsobu života. Mega města jsou totiž naprosto závislá na importu všech zdrojů ze svého okolí a to i transkontinentálně, což ohrožuje do budoucna jejich udržitelnost.


foto: Administratívna budova Aviatica (2015), © JCA

Nové Lido má plniť aj funkciu chýbajúceho centra pre Petržalku. Aká zmena dynamiky tejto štvrte sa dá očakávať?

Lido nebude centrem, ale tváří Petržalky. Lido je sponou mezi Bratislavou a Petržalkou. Díky Lidu se Petržalka v podstatě změní v rovnocenou součást; nebo chcete-li paralelní hemisféru v rámci Bratislavy jako celku.

 

Nové Lido sa zatiaľ vníma len cez nábrežnú časť, hoci ide o rozsiahlejšie územie. Ako celé toto územie vnímate v kontexte celej Bratislavy?

Nové Lido není jen nábřeží. Nábřeží by samo o sobě nevytvořilo fungující, živé město. Lido rozšiřuje Petržalku k řece, a současně je potřeba, aby propojilo Petržalku přes Einsteinovu ulici.

Ta se svými, místy více než 10 jízdními pruhy a protihlukovými stěnami vytváří z hlediska městského života možná hůře překonatelnou bariéru než jakou je Dunaj.

 

Objavili sa názory, že územie by sa malo vyhlásiť za chránenú oblasť a neurbanizovať ho vôbec. Aký je váš postoj k takémuto riešeniu?

Nechci se nikoho dotknout, ale to je naprostý nesmysl. Byla by to cesta, jak definitivně odříznout Petržalku.

Urbanizování Lida je obrovská šance nejenom pro pravý břeh, ale i pro význam samotného centra města, jehož těžiště by to logicky vychýlilo směrem k Ružinovu. Nehledě na to, že vytvořit v centru města chráněné území je z ochranářského hlediska zcela iluzorní záměr.


foto: Florentinum (2013) © JCA

Ak sa obe nábrežia prepoja vizuálne, ako ich prepojiť aj reálne? Je vhodný ďalší most, vodná kyvadlová doprava alebo iné riešenie?

Máte pravdu v tom, že vizuální propojení obou břehů samo o sobě nevytvoří živé pulzující centrum. Kromě toho most Apollo nevytváří lákavé pěší propojení.

A přitom podstatným aspektem tvorby města na řece je hustota mostů, která je přímo úměrná kvalitě městského života. Kyvadlová lodní doprava je moc velkou mentální bariérou. Ta může posloužit v některé z okrajových poloh, kde se nevyplatí stavět most.

Lido potřebuje pěší lávku umístěnou v ose Národného divadla. Na jejím druhém konci by ideálně měla být postavena budova podobného celoměstského významu – například Koncertní sál, nebo třeba Narodní knihovna. O jakou budovu by se mělo jednat, by mohla být veřejná debata.

Další důležitou roli hraje električka, jenž by měla zajíždět za mostem do Lida tak, aby stanice obsáhly v docházkových vzdálenostech celé území. Dnes pouze projíždí na estakádě kolem Lida a nenabízí Bratislavčanům adekvátní dostupnost, což je vážným nedostatkem nedávno přestavěného mostu.

V neposlední řadě je to také otázka mostů a pěších lávek přes Einsteinovu ulici, které jsou rovněž nezbytné pro vybudování pulzující metropole.

Viac o projekte sa dozvieš na Novelido.sk.

 

zdroj: magazin.novelido.sk, zdroj titulnej fotografie: magazin.novelido.sk

Najnovšie videá

Teraz najčítanejšie

Aktuálne čítajú

Trendové videá