TO NEJ­LEPŠÍ Z lon­dýn­ské SCÉNY: Visu­alDNA

Sim Kusalova / 28. máj 2014 / Tools a produktivita

Ten­to­krát se popo­ví­dáme s Tomá­šem Čer­ven­kou, CTO (Chief Tech­no­logy Offi­cer) ve Visu­alDNA — star­tup, který pro­fi­luje uži­va­telů online a umož­ňuje fir­mám lépe pocho­pit, cílit a komu­ni­ko­vat se svými zákaz­níky.

V čem jsou vizu­ální výzkumy lepší než tex­tové a proč jsou ideje levné, řekne už sám Tomáš .

Tro­cha tvé story na začá­tek — jak si se dostal do Visu­alDNA ?

Po střední škole jsem při­šel na Cam­bridge stu­do­vat com­pu­ter science a po dru­hém roč­níku jsem absol­vo­val stáž v Googlu . Tam jsem jako soft­ware engi­neer set­kal v týmu pro­duk­to­vého mana­žera Char­lese Wiles . Char­les po mé stáži ode­šel do Visu­alDNA , které mě zau­jalo a kde jsem po čase při­šel na inter­view a dostal nabídku.

Název Visu­alDNA je odvo­zen od vaší myš­lenky, že každý uži­va­tel má jakési vlastní vizu­ální DNA . Co si pod tím máme před­sta­vit ?

Jed­ním z pro­duktů , které máme od začátku , jsou vizu­álně kvízy . V nich lidé odpo­ví­dají na otázky tak , že klik­nou na jeden z dva­nácti až pat­nácti obrázků . Tento obrá­zek v sobě nese velké množ­ství infor­mací, které doká­žou o člo­věku mnoho říct — od jeho socio — demo­gra­fic­kého a psy­cho­lo­gic­kého pro­filu až po oblí­bené akti­vity , značky a pro­dukty. Kaž­dého uži­va­tele tedy víme pop­sat vizu­ální — obrázky, kte­rými odpo­vídá na otázky . Tyto obrázky pak tvoří uži­va­te­lovo vizu­álně DNA . Jeli­kož naše kvízy mají často mezi dva­ceti až čty­ři­ceti otáz­kami , množ­ství kom­bi­nací je tak velké, že je téměř nemožné najít dva uži­va­tele s iden­tic­kým vizu­ál­ním DNA .

V čem je takový výzkum jiný od běž­ného , napří­klad tex­to­vého ?

Kdy­by­chom to porov­ná­vali s tex­to­vým výzku­mem, při obráz­cích má člo­věk menší ten­denci lhát a mani­pu­lo­vat výsle­dek, pro­tože vizu­ální aso­ciace je mno­hem rych­lejší. Často se také takto dají vyjá­dřit emoce , které bychom v textu žád­ným způso­bem vyjá­dřit nemohli. Máme mnoho pří­kladů , kdy nám lidé dali o sobě infor­mace, které by v tex­to­vém for­mu­láři nikdy nedali, např. o jejich vztahu k dro­gám, alko­holu, gam­blingu a podobně.

Takže když přijdu na váš web a začnu si vypl­ňo­vat kvíz , uká­žete mi kopu obrázků . Z nich si mám vybrat ty, co mě budou vysti­ho­vat . Jak ale víte , které mi máte uká­zat, abyste z nich měli nějaký reálný uži­tek?

Celý pro­dukt začal psy­cho­lo­gic­kým výzku­mem, na jehož základě je kvíz slo­žený z psy­cho­lo­gic­kých , osob­nost­ních , komerč­nej­ších a socio-demo­gra­fic­kých otá­zek. V týmu máme tři psy­cho­logů s odbor­ným vzdělá­ním. Ti pak na základě lokál­ních zna­lostí o kon­krét­ním trhu vybí­rají vhodné otázky a obrázky pro danou loka­litu . Věci, které se ptáme v Bri­tá­nii , jsou zcela jiné než otázky, které dáváme v Ame­rice, Rusku nebo ve východní Evropě . Když se ptáme napří­klad, v jakém domě člo­věk žije , typy domů v Bri­tá­nii jsou odlišné od těch v Ame­rice nebo Rusku.

Sbí­ráte tedy data uži­va­telů z celého světa . Jak je dále upra­vu­jete pro lokální potřeby?

Všechna data, které zís­ká­váme , jsou nalin­ko­vané na ano­nymní cookies . Celá akti­vita uži­va­telů je tedy ano­nymní a uži­va­telé se mohou odhlá­sit z naší služby přes opt — out mecha­nis­mus.

Spo­lu­pra­cu­jeme však s růz­nými par­tnery , kteří nám zpros­třed­ko­vá­vají online a off­line údaje o svých uži­va­te­lích nalin­ko­vané např. . na poš­tovní směro­vací číslo ( v Bri­tá­nii post code, při­čemž jeden post code před­sta­vuje zhruba 35 lidí , což je mno­hem zvý­šení významu jako např. . na Slo­ven­sku ) nebo e — mai­lo­vou adresu v ano­ny­mi­zo­vané formě. Jejich data pak kom­bi­nu­jeme s online daty našich uži­va­telů pomocí cookie .

Data nalin­ko­vané na cookies , psy­cho­lo­gické kvízy , vizu­ální výzkumy … začíná se to docela zamo­tá­vat . Jak bys vysvět­lil dese­ti­le­tému dítěti , co děláte a co je pří­no­sem pro vašeho kli­enta ?

Sna­žíme se roz­umět lidem na inter­netu. Zjis­tit co je zajímá, jakou mají osob­nost , co pre­fe­rují a jak se cítí . Na základě těchto infor­mací se pak sna­žíme lépe per­so­na­li­zo­vat obsah na inter­netu a cílit reklamu . Naší tech­no­lo­gií se tedy sna­žíme zjis­tit, jací lidé opravdu jsou .

Podle vašeho webu jste dosud vypro­fi­lo­valy více než 280 mili­onů uži­va­telů . Jaká ome­zení vidíš v práci s big data z pohledu Star­tup ?

Tech­no­lo­gická ome­zení téměř neexis­tují. 99, pokud ne 100 pro­cent naší tech­no­lo­gie je na bázi open source, čili bez licenč­ních poplatků . Každý star­tup umí pra­co­vat s vel­kým množ­stvím dat , aniž ho to stálo hodně peněz.

Z legis­la­tiv­ního hle­diska je to nároč­nější . Zej­ména pokud pra­cu­jeme s pri­vát­ními daty , které obsa­hují osobní iden­ti­fi­ká­tory jako je jméno , adresa, tele­fonní číslo , e — mail , datum naro­zení nebo číslo pasu . Na Slo­ven­sku s nimi až takový prob­lém není , v Bri­tá­nii je to tak na roz­mezí. Jsou však země, které mají mno­hem tvr­dší regu­lace , jako např. . Rusko nebo Nizo­zem­sko . Ame­rika je země, která spíše dívá na Evropu a jejich legis­la­tiva v není tomto směru až taková ino­va­tivní.

Mezi kli­enty jste měli Pep­siCo , MSN, Hotels.com , ale i např. . Piano Media pochá­ze­jící ze Slo­ven­ska . Na čem jste pro ně pra­co­vali ?

Pro Piano jsme se sna­žili iden­ti­fi­ko­vat lidi , kteří mají nej­vyšší ten­denci pla­tit za obsah . Tech­no­lo­gie Look — alike , kte­rou jsme pou­žili, nás ví navést z vel­kého množ­ství vypro­fi­lo­va­ných lidí k těm, kteří se nej­více podo­bají jiné , menší sku­pince . V tomto pří­padě to bylo ses­ku­pení těch, kteří již za obsah zapla­tili. Mezi těmi, kteří ještě za obsah nepla­tili , jsme našli lidi, kteří se cho­vá­ním nej­více podo­bají lidí, kteří již v minu­losti zapla­tili. Díky tomu umí Piano zací­lit na ty, kteří mají větší ten­denci stát se jeho zákaz­níky a jejich mar­ke­ting je efek­tiv­nější. ( pozn. Sim — zvěda­vější si mohou o této spo­lu­práci pře­číst více na blogu Visu­alDNA )

Na Con­ver­sion Mee­tUp si ve své pre­zen­taci vzpo­mí­nal , že vaše tech­no­lo­gie pou­ží­váte ik risk sco­ringu . Jako takový risk sco­ring pomocí obrázků pro­bíhá?

Velké množ­ství lidí v mnoha zemích světa nemá žád­nou finanční his­to­rii . Nikdy neměli kre­ditní kartu , půjčku , často nemají ani účet . Když takoví lidé přij­dou do banky a chtějí kre­ditní kartu či hypo­téku , bance často nez­bývá nic jiného,​jen je odmít­nout , pro­tože o nich nic nevědí a úda­jům o příjmu nemusí věřit.

V zemích jako je Rusko , Indie , Čína či až 60 pro­cent lidí nemá šanci dostat se ke kre­ditu a půjčce právě kvůli absenci finanční his­to­rie az ní vyplý­va­jí­címu špat­nému risk score . Je to zača­ro­vaný kruh, který se náš pro­dukt snaží řešit. Sna­žíme se jím vyhod­no­tit lidí, kteří by za nor­mál­ních okol­ností půjčku nedos­tali. Pou­ží­váme na to kvíz , který má dva­cet až čty­ři­cet otá­zek, podobně jako náš běžný kvíz . V tomto kvízu se ale nedí­váme pouze na to, co člo­věk odpoví, ale i jakým způso­bem odpo­vídá. Ať už jde o čas, který mu trvá odpo­vědět , nebo jaké pohyby dělá myší. Odpo­vědi lidí obsa­hují různé sig­nály, které se sna­žíme inter­pre­to­vat z pohledu sta­tis­tiky . Díváme se na lidi, o kte­rých z kre­ditní his­to­rie nebo našich pozo­ro­vání víme, že půjčku spla­tili a tuto infor­maci pak kore­luje s jejich odpo­věďmi a cho­vá­ním v kvízu .

Na základě těchto infor­mací víme s velmi dob­rou prav­děpo­dob­ností před­po­vědět, zda člo­věk splatí nebo nes­platí půjčku. Přes­nost naší met­riky je srov­na­telná s typic­kým risk sco­ring , který se vyhod­no­cuje kre­ditní his­to­rií , příj­mem, nebo zůs­tat­kem na účtu .

Kde všude se už takový model v pou­žívá?

V Rusku máme zatím jed­noho kli­enta — vel­kou banku, která tento sys­tém využívá . Lidé , kteří si tam zažá­dají o kre­ditní kartu a banka odmítne na základě nedos­ta­tečné finanční his­to­rie, mohou pro­jít naším online kví­zem . V dal­ších zemích je spuš­těna zku­šební pro­voz — např. . v Turecku , Jižní Africe nebo také v Bra­zí­lii .

Můžeme to chá­pat tak, že se chys­táte vytisk­nout běžný risk sco­ring a nahra­dit jej vaším kví­zem ?

Naše ambice není kon­ku­ro­vat tra­dič­nímu modelu, ale vytvo­řit mož­nosti pro nový seg­ment trhu , kte­rého se dosud nikdo nech­těl chy­tit . Navíc, náš model umí zlep­šit stá­va­jící modely fun­gu­jící na základě finanční his­to­rie. Čili není to jen o novém seg­mentu , ale také o zlep­šení stá­va­jí­cího score u lidí žáda­jí­cích o půjčku či hypo­téku .

Kromě vystu­po­vání na kon­fe­ren­cích sle­du­ješ star­tu­povú scénu na Slo­ven­sku av Česku i blíž?

Při­znám se, že česko — slo­ven­ský scénu velmi nesle­duji , a pokud , tak jedině na Twit­teru. Pár lidí znám , nedávno jsem se konečně ocitl ales­poň na jed­nom slo­ven­ském eventu ( zmi­ňo­va­ném Con­ver­sion Mee­tUp ) , byl jsem i na WebE­xpo , ale to je asi celé moje zapo­jení do slo­ven­ské scény .

Co se týče firem, které znám a jsou zají­mavé, určitě je mezi nimi synopsi . Mys­lím si , že to, co Rasťo ( Turek , pozn. Red. ) Dělá, je zají­mavé, i když ne právě pro slo­ven­ský trh . Ostatní slo­ven­ské firmy , které mě zau­jaly, jsou kla­sika, jakou by asi řeklo mnoho lidí — Web­sup­port , Piano , eTar­get a Mar­ti­nus . Nejde sice již o tra­diční star­tupy , ale o firmy, které jsou pro mě zají­mavé způso­bem, jakým jsou řízeny a tím, že jsou aktivní v komu­nitě . Určitě jsou oži­ve­ním slo­ven­ské byz­nys scény .

Když ze své pozice porov­náš brit­ské a slo­ven­ské star­tupy , napadá ti něco, co by se brit­ské mohli přiu­čit od Slo­ven­sku ?

Mys­lím, že je mnoho věcí, které by se brit­ské , ale i ame­rické star­tupy mohli přiu­čit nejen od těch Slo­ven­sku , ale cel­kově od zemí , kde není velké množ­ství kapi­tálu . To se netýká pouze Slo­ven­ska, ale spíše zemí, ve kte­rých angel a ven­ture kapi­tál není velmi roz­ší­řený .

V zemích jako Slo­ven­sko se firmy snaží najít svůj byz­nys model mno­hem dříve . Vědí, že musí v první řadě vydělá­vat , jinak nepře­žijí . V Bri­tá­nii, ale hlavně v ame­ric­kém Sili­con Val­ley, vzni­kalo za posled­ních pět let velké množ­ství firem a star­tupů bez reál­ného byz­nys modelu. Star­tupy vytvá­řejí pro­dukty, které jsou často jen spin off nějaké již exis­tu­jící ideje a celý jejich byz­nys model je o tom, že jejich dříve či později někdo koupí . Díky tomu, že takový model mnohdy fun­guje, dosta­nou Ange­lov nebo VC fun­ding , který jim dovolí žít něko­lik měsíců až pár let, ale často nemají šajn jak vydělá­vat . Takové firmy se často zaměřují na to, aby rostly , ale peníze pak nemusí při­jít. Toto je riziko hlavně tehdy , když inves­tu­jete vlastní pros­tředky a ne pros­tředky někoho jiného .

Když se podí­váme na Ins­ta­gram a jejich akvi­cí­ziu pro­duktů , která byla více než miliar­dová , tak Ins­ta­gram žádný fun­gu­jící byz­nys model neměl. Začal být nato­lik velký a hroz­bou pro Face­book, že se Face­book roz­hodl oběto­vat jedno pro­cento své hod­noty a raději je kou­pil . Pří­běhů jako tenhle ale není mnoho .

Když tedy mlu­víme o dob­rých a špat­ných byz­nys plá­nech — jak podle tebe vypadá dobrý / úspěšný star­tup ? Je důle­ži­tější mít dob­rou myš­lenku , být na správ­ném místě, nebo něco jiného?

Kdy­bych to měl vzít z pohledu inves­tora , pro mě je dobrý star­tup v první řadě tým . Pokud je dobrý tým , idea a další věci jsou téměř sekun­dární. Pokud i prvotní idea není dobrá , ale tým je dobrý a má urči­tou intu­ici ve svém odvětví , postupně bude vědět při­jít na to, co bude reálně fun­go­vat . Dobrý tým má vel­kou šanci to někam dotáh­nout .

Pro mě osobně je exe­kuce mno­hem důle­ži­tější než idea. Ideje jsou v prin­cipu velmi levné . Mnoho lidí má ideje , mnoho z nich i dobré ideje , ale jen velmi málo lidí ví, jak je zre­a­li­zo­vat . Exe­kuce je hlavně o týmu .

Další věcí je pro­duk­tový mar­ke­ting, který je ale také sekun­dární k týmu. Pro­duk­tový mar­ke­ting je to, co se star­tup snaží svým výrob­kům hle­dat. Jakým způso­bem svůj nápad nebo pro­dukt dostat na trh tak , aby za něj někdo reálné zapla­til a aby pro­dukt řešil reálný prob­lém.

Vraťme se ještě k dob­rému týmu. Star­tupy s obli­bou využí­vají fre­e­lan­cer pro jejich nižší náklady a fle­xi­bi­litu. Je podle tebe možné vybu­do­vat kva­litní star­tup na fre­e­lan­cer , nebo si spíše za sta­bilní ” in house ” tým ?

Můj názor na fre­e­lance v tech­no­lo­gi­ích a tech­nic­kých týmech je spíše nega­tivní . Pokud star­tupy mohou najít lidi na plný úva­zek , je to pre­fe­ro­va­nější volba oproti fre­e­lan­cer . Celý náš tech­no­lo­gický tým ve Visu­alDNA je posta­ven kolem lidí na plný úva­zek , kteří jsou pro tuto firmu ” com­mit­ted ” ( pozn. red . — V češ­tině asi neexis­tuje pro toto slovo rele­vantní pře­klad , nejb­líže je ” pře­dán , zapá­lený pro něco ” ) .

Hod­notu Fre­e­lan­cer vidím v busi­nes­so­vého a pro­duk­to­vém pora­den­ství , kre­a­ti­vitě a designu . Fre­e­lan­cer jsou dobří na řešení velmi spe­cia­li­zo­va­ných prob­lémů. Vzpo­mí­nali jsme např. . risk sco­ring — není mnoho lidí , kteří mají zku­še­nosti s ana­ly­ti­kou beha­vi­orál­ních modelů a jejich apli­kací na finanční sco­ring . Ale v IT ví full time tým, který je ” com­mit­ted ” zís­kat zna­losti a hýbat se rych­leji než směs fre­e­lan­cer , kteří takový pří­stup nemají.

Lidé musí star­tup dýchat a žít . Pokud to není jejich star­tup , jsou v něm pla­ceni pouze ode dne a vědí, že o dva- tři dny tam už nemusí být , nej­sou moti­vo­váni, aby pře­mýš­leli o dlou­ho­do­bém vývoji , což je hlavně při tech­no­lo­gii nutné. Pokud nemyslí dopředu a star­tup roste, o měsíc budou muset dělat to samé znovu a ve větší škále.

Ve Visu­alDNA pra­cuje kolem 120 lidí. Pro zají­ma­vost — kolik z nich je ze Slo­ven­ska a Česka ?

Momen­tálně jsme čtyři Slo­váci , jedna Češka a polo­čech , který má mámu Češku a otce Brita . Za ty roky jsme měli ještě dal­ších dvou , kteří zde již dnes nepra­cují . V mém týmu (cel­kově mám v týmu přes pade­sát lidí ) jsou dva prog­ra­má­toři a jeden pro­duct mana­ger Slo­váci, ostatní jsou v kre­a­ti­vitě a mar­ke­tingu.

V tvém týmu je kromě Slo­váků něko­lik dal­ších národ­ností . Vidíš nějaké roz­díly v IT backg­round Slo­váků a lidí z jiných zemí ?

Nech­těl bych ška­tul­ko­vat , pro­tože moje vzo­rek je rela­tivně malá . Mys­lím si však, že všichni naši Slo­váci velmi rychle vyrostly z rolí , na které jsme je při­jali , do lep­ších pozic. Jejich teore­tická příp­rava je dobrá a mnohdy již měli zku­še­nosti z firem, často byly i prak­ticky vět­šímu zaměření .

Co se týče pra­covní morálky a men­ta­lity , střední a východní Evropa je na tom v něk­te­rých ohle­dech lepší než jižní Evropa . Máme zde množ­ství lidí ze Špa­něl­ska, Itá­lie, či Jižní Ame­riky , a jejich pří­stup k práci je mar­gi­nální jiný. Z toho, co vidím u nás, Slo­váci mají ten­denci řešit věci prag­ma­ticky a hlavně jejich dokon­čit. Mnoho prog­ra­má­torů je dob­rých v řešení prob­lémů a zadání , umí vyro­bit výborné prog­ramy a tech­no­lo­gii, ale opravdu výborní deve­lo­peři uva­žují i mimo své kra­bičky . Pře­mýš­lejí , jak byz­nys prob­lém vyře­šit co nej­lépe a nejp­rag­ma­tič­tější , pří­padně co neji­no­va­tiv­nější . Z té malé vzorky , co tu mám , v tomto zatím Slo­váci nej­více vyni­kají .

Kul­turní nějaké dra­ma­tické roz­díly nevi­dím , i když v Bri­tá­nii má mnoho lidí nega­tivní názor hlavně na Poláky a lidí z východní Evropy kvůli tomu, že sem přij­dou a vez­mou jim málo kva­li­fi­ko­vaná práci. Pra­cují za pár liber na hodinu a zvy­šují neza­měst­na­nost, což není pravda . V mé branži je to ale spíše naopak. Mnozí jsou toho názoru, že lidé z Pol­ska , Slo­ven­ska , Ukra­jiny či Ruska jsou výborní deve­lo­peři a geek . V byz­nysu ani ne, ale algo­rit­micky jsou velmi dobří .

Jsou ještě nějaké jiné důvody, proč by sis vybral raději Slo­váka jako jinou národ­nost ?

Slo­ven­ská prog­ra­má­toři jsou velmi kva­litní a talen­to­vaní . Ze školy však často vyj­dou se spous­tou teore­tic­kých zna­lostí , které neumí dobře uplat­nit . A hlavně se často bojí vykro­čit jinou ces­tou , jak se zaměst­nat ve velké IT firmě a mít pohodlný život. Star­tupy jsou ris­kan­tnější , ale o to zají­ma­vější alter­na­tiva. Je skvělé, že tato scéna roste a lidé o ni začí­nají mít zájem, neboť star­tupy jsou cesta, jak zemi někam posu­nout . Také bych tomu chtěl dopo­moci a proto jeden z kroků, kte­rému se jako firma momen­tálně věnu­jeme , je ote­vření nového engi­ne­e­ring office Visu­alDNA v Bra­ti­slavě.

Pridať komentár (0)