Archi­tekt Jakub Cig­ler: Bra­ti­sla­va má poten­ciál na stav­by sve­to­vé­ho for­má­tu

magazin.novelido.sk / 30. júna 2016 / Rozhovory

Jakub Cig­ler je praž­ský archi­tekt, kto­ré­ho ate­li­ér zís­kal via­ce­ro pre­stíž­nych slo­ven­ských aj čes­kých oce­ne­ní. Urba­nis­tic­ky popí­sal poten­ciál nevy­uži­té­ho náb­re­žia, kto­ré dnes nesie pre­zýv­ku Nové Lido. V roz­ho­vo­re pre­zra­dil, čím ho toto úze­mie zau­ja­lo, aj aký význam má pre celú Bra­ti­sla­vu.

Urba­nis­ti a archi­tek­ti pra­cu­jú­ci s úze­mím na bra­ti­slav­skom náb­re­ží, v súčas­nos­ti nazý­va­ným Nové Lido, vás ozna­či­li za hlav­né­ho tvor­cu návrhu aktu­ali­zá­cie, ako by toto úze­mie malo vyze­rať. Pamä­tá­te si ešte na prvý kon­takt s tým­to úze­mím? Čím vás vte­dy zau­ja­lo?

Vel­mi dobře si pama­tu­ji, jak mi v dět­ství, když ješ­te stál v Bra­ti­sla­vě pou­ze želez­nič­ní most – je to oprav­du hod­ně dáv­no – při­pa­da­la tato stra­na řeky jako jiný svět. Mys­lel jsem si, že tam začí­ná Rakous­ko.

Prá­vě díky těm­to zážit­kům jsem přes­věd­če­ný o tom, že Bra­ti­sla­va pou­ze půso­bí jako měs­to na jed­nom bře­hu Duna­je, ale z nepo­cho­pi­tel­ných důvo­dů její důle­ži­tá sou­část – Petr­žal­ka – se na pra­vém bře­hu skrý­vá za kom­pakt­ní pás zele­ně. A prá­vě zno­vuz­ro­ze­ní Lida by mělo být počát­kem vidi­tel­né­ho rozk­ro­če­ní Bra­ti­sla­vy na oba bře­hy.

Dá sa pri Lide hovo­riť o neja­kej význam­nej cha­rak­te­ris­ti­ke, kto­rá je pre toto úze­mie natoľ­ko typic­ká, že u väč­ši­ny európ­skych veľ­ko­miest taká­to kva­li­ta pries­to­ru absen­tu­je?

Jed­no­znač­ně! Bra­ti­sla­va je jedi­ným vel­ko­měs­tem v Evro­pě, kte­ré v samém cen­tru měs­ta skrý­vá tak­to roz­sáh­lé úze­mí, jenž má neuvěři­tel­ný poten­ciál být nabře­žím s feno­me­nál­ní vis­tou.

Čo je naj­väč­šou výzvou a naj­väč­ším rizi­kom pri urba­ni­zo­va­ní také­ho­to typu opus­te­né­ho úze­mia?

Nej­vět­ší výzvou je prá­vě ten moment zno­vuz­ro­ze­ní kdy­si již fun­gu­jí­cí­ho “hle­diš­tě” Bra­ti­sla­vy. (Při­čemž v této diva­del­nic­ké ter­mi­no­lo­gii je “jeviš­těm” Bra­ti­slav­ský hrad a his­to­ric­ké cen­trum).

No a co se týče rizik… Ty jsou před námi vždy a všu­de. V dneš­ní době jsou hlav­ním rizi­kem přeh­na­né oba­vy veřej­nos­ti z jakých­ko­liv změn. V době mého dět­ství se v Bra­ti­sla­vě sta­věly stav­by světo­vé­ho for­má­tu. Tak­že poten­ciál k pokra­čo­vá­ní v kva­li­tě zde je.


foto: Archi­tek­to­nic­ké štú­dio Jakub Cig­ler Archi­tek­ti (JCA) bolo zalo­že­né v roku 2001.

Kto­rú časť Bra­ti­sla­vy máte naj­rad­šej a pre­čo?

Kdy­si jsem měl nej­rad­ši his­to­ric­ké cen­trum, ale dnes mne nej­víc baví být u řeky, a to v růz­ných čás­tech měs­ta. Mám pocit, že nábře­ží u Euro­vey význam­ně pře­pó­lo­va­lo cen­trum měs­ta.

Rie­ka kedy­si zohrá­va­la hlav­nú úlo­hu pri for­mo­va­ní polo­hy miest a fun­kcií ich jed­not­li­vých čas­tí. Akú úlo­hu má rie­ka pre európ­ske mes­tá v dneš­ných časoch?

Řeka ve měs­tě, nebo lépe řeče­no měs­to u řeky, má neko­neč­né množ­ství důvo­dů k nena­hra­di­tel­né sym­bi­ó­ze. Pro mně měs­to život­ně potře­bu­je řeku, pro­to­že gene­ru­je urči­tou kine­tic­kou ener­gii, kte­rá měs­to oži­vu­je. V pod­sta­tě si nevy­ba­vu­ji měs­to, kte­ré by neby­lo posta­ve­no na prv­ku vody. Ať už moře, řeka, jeze­ro…

Je v urba­niz­me a archi­tek­tú­re loka­lít, kto­ré sa dotý­ka­jú vody, neja­ký trend typic­ký pre toto obdo­bie? Ako by sa urba­nis­ti cho­pi­li toh­to úze­mia pred 50 rok­mi a ako dnes?

Tak­to zásad­ních loka­lit v cen­trech měst je mini­mál­ně. Pří­kla­dem v Evro­pě může do jis­té míry být pou­ze Hafen City v Ham­bur­ku. Je také celá řada rege­ne­rač­ních pro­jek­tů nábře­ží v New Yor­ku a jiných ame­ric­kých měs­tech, kte­rá využí­va­jí tyto loka­li­ty jako gene­rá­to­ry živo­ta a rela­xa­ce.

To ale není úpl­ně pří­pad Bra­ti­sla­vy, pro­to­že Lido nemá za zády ani Man­hat­tan ani Bro­ok­lyn. Aby ale Lido oprav­du žilo, nábře­ží resi­denč­ní­mi a veřej­ný­mi fun­kce­mi oži­vit potře­bu­je.

Pre­čo rie­ky nie sú viac využí­va­né aj ako doprav­né kori­do­ry pre kaž­do­den­nú pre­pra­vu ľudí?

Pro­to­že jsme uspěcha­ní a ener­gii máme stá­le pří­liš lev­nou, tak­že jez­dí­me auty. Nic­mé­ně Twin-City Liner z Víd­ne do Bra­ti­sla­vy se k tomu veli­ce nabí­zí. Je k tomu zapo­tře­bí ale i poli­tic­ká vůle, a tu zatím v tom­to ohle­du vůbec nevi­dím.


foto: Rezi­den­cia Quad­rio v his­to­ric­kom cen­tre Pra­hy (2014), © JCA

Kto­rá európ­ska met­ro­po­la vás ako archi­tek­ta zau­ja­la naj­viac do takej mie­ry, že ste si pove­da­li: Toto je skve­lé mies­to pre život.

Bez pře­mýš­le­ní Bar­ce­lo­na. Moře, hory, sví­ra­jí­ci mezi sebou skvělé měs­to od gotic­ké­ho až po jeho sou­čas­nou podo­bu. Těch důvo­dů je ale obrov­ské množ­ství a sta­či­lo by na samos­tat­nou dis­ku­si.

Sú rôz­ne prí­stu­py k urba­ni­zo­va­niu náb­re­ží. V kanad­skom Van­couv­ri je to spon­tán­ne osíd­ľo­va­nie prie­my­sel­ných štvr­tí pri oce­áne, kto­ré sa sta­lo dokon­ca turis­tic­kou atrak­ci­ou. V Koda­ni prí­sta­vy osíd­ľu­jú ľudia a mes­to rea­gu­je vhod­ne usmer­ne­ný­mi regu­lá­cia­mi.

A potom sú mes­tá, kde sú náb­re­žia – ale v pod­sta­te aké­koľ­vek zóny – mes­tom prí­sne regu­lo­va­né. Ste zás­tan­com prí­snej regu­lá­cie pod tak­tov­kou mes­ta a verej­nej kon­tro­ly, ale­bo skôr nere­gu­lo­va­né­ho prin­cí­pu, pri kto­rom si verej­nosť a inves­to­ri pre­tvo­ria úze­mie postup­ne pod­ľa svo­jich pred­stáv?

Měs­to patří lidem, kte­ří v něm žijí, a ne urba­nis­tům. Pro­to kaž­dé ze zmi­ňo­va­ných pří­kla­dů odrá­ží stav spo­leč­nos­ti, kte­rá ho v daném obdo­bí for­mu­je. Lidé v Koda­ni jsou sou­čás­tí vyspělé skan­di­náv­ské spo­leč­nos­ti, kte­rá roz­umí poj­mu demok­ra­cie a umí ji žít.

Naše spo­leč­nost je v puber­tě a potře­bu­je nej­dří­ve se pro­žít do sta­vu, kdy bude umět komu­ni­ko­vat ve vzor­ci veřej­nost-samosprá­va-inves­tor.

Zákla­dem je kons­truk­tiv­ní dia­log! Tím chci říct to, že si dove­du před­sta­vit v Bra­ti­sla­vě i kom­bi­na­ci růz­ných pří­stu­pů, ale vzhle­dem k roz­sáh­los­ti úze­mí urči­tě nepos­ta­čí kodaňs­ký model.

Ako zapo­jiť verej­nosť do tvor­by mes­ta?

Pře­dev­ším je potře­ba důvěry oby­va­te­lů dané loka­li­ty k týmu přip­ra­vu­jí­cí­mu pro­jekt. A sou­čas­ně je potře­ba sta­no­vit na začát­ku toho­to pro­ce­su přes­ná pra­vid­la.

Všich­ni zůčast­něni akté­ři by měli cíl vní­mat jako budou­cí sou­část své­ho život­ní­ho pros­to­ru, kte­rou kons­truk­tiv­ně pomá­ha­jí budo­vat. K tomu­to způso­bu syner­gic­ké spo­lu­prá­ce zatím v Čechách nebo na Slo­ven­sku dochá­zí zce­la vyjí­meč­ně.

Žije­me v dobe, keď väč­ši­na sve­to­vej popu­lá­cie žije v mes­tách, a ten­to trend sa bude ďalej zvy­šo­vať. Čo to zna­me­ná pre mes­tá? Aké fun­kcie budú musieť plniť, kto­ré v minu­los­ti plniť nemu­se­li?

V roz­po­ru s názo­ry vět­ši­ny prog­nos­ti­ků, já jsem přes­věd­čen o tom, že trend mega měst se brzy vyčer­pá a lidé si uvědo­mí, že čím vět­ší měs­to, tím vět­ší dis­kom­fort.

Osob­ně věřím v budouc­nost měst střed­ní veli­kos­ti, kde díky tren­dům v komu­ni­kač­ní tech­no­lo­gii a roz­vo­ji dopra­vy dochá­zí k nabíd­ce nej­kom­for­tněj­ší­ho způso­bu živo­ta. Mega měs­ta jsou totiž napros­to závis­lá na impor­tu všech zdro­jů ze své­ho oko­lí a to i trans­kon­ti­nen­tál­ně, což ohro­žu­je do budouc­na jejich udr­ži­tel­nost.


foto: Admi­ni­stra­tív­na budo­va Avia­ti­ca (2015), © JCA

Nové Lido má plniť aj fun­kciu chý­ba­jú­ce­ho cen­tra pre Petr­žal­ku. Aká zme­na dyna­mi­ky tej­to štvr­te sa dá oča­ká­vať?

Lido nebu­de cen­trem, ale tvá­ří Petr­žal­ky. Lido je spo­nou mezi Bra­ti­sla­vou a Petr­žal­kou. Díky Lidu se Petr­žal­ka v pod­sta­tě změní v rov­no­ce­nou sou­část; nebo chce­te-li para­lel­ní hemi­sfé­ru v rám­ci Bra­ti­sla­vy jako cel­ku.

Nové Lido sa zatiaľ vní­ma len cez náb­rež­nú časť, hoci ide o roz­siah­lej­šie úze­mie. Ako celé toto úze­mie vní­ma­te v kon­tex­te celej Bra­ti­sla­vy?

Nové Lido není jen nábře­ží. Nábře­ží by samo o sobě nevyt­vo­ři­lo fun­gu­jí­cí, živé měs­to. Lido roz­ši­řu­je Petr­žal­ku k řece, a sou­čas­ně je potře­ba, aby pro­po­ji­lo Petr­žal­ku přes Eins­te­i­no­vu uli­ci.

Ta se svý­mi, mís­ty více než 10 jíz­dní­mi pru­hy a pro­tih­lu­ko­vý­mi stěna­mi vytvá­ří z hle­dis­ka měst­ské­ho živo­ta mož­ná hůře pře­ko­na­tel­nou bari­é­ru než jakou je Dunaj.

Obja­vi­li sa názo­ry, že úze­mie by sa malo vyhlá­siť za chrá­ne­nú oblasť a neur­ba­ni­zo­vať ho vôbec. Aký je váš postoj k také­mu­to rie­še­niu?

Nech­ci se niko­ho dot­knout, ale to je napros­tý nesmysl. Byla by to ces­ta, jak defi­ni­tiv­ně odříz­nout Petr­žal­ku.

Urba­ni­zo­vá­ní Lida je obrov­ská šan­ce neje­nom pro pra­vý břeh, ale i pro význam samot­né­ho cen­tra měs­ta, jehož těžiš­tě by to logic­ky vychý­li­lo směrem k Ruži­no­vu. Neh­le­dě na to, že vytvo­řit v cen­tru měs­ta chrá­něné úze­mí je z ochra­ná­řs­ké­ho hle­dis­ka zce­la ilu­zor­ní záměr.


foto: Flo­ren­ti­num (2013) © JCA

Ak sa obe náb­re­žia pre­po­ja vizu­ál­ne, ako ich pre­po­jiť aj reál­ne? Je vhod­ný ďal­ší most, vod­ná kyvad­lo­vá dopra­va ale­bo iné rie­še­nie?

Máte prav­du v tom, že vizu­ál­ní pro­po­je­ní obou bře­hů samo o sobě nevyt­vo­ří živé pul­zu­jí­cí cen­trum. Kro­mě toho most Apol­lo nevyt­vá­ří láka­vé pěší pro­po­je­ní.

A při­tom pod­stat­ným aspek­tem tvor­by měs­ta na řece je hus­to­ta mos­tů, kte­rá je pří­mo úměr­ná kva­li­tě měst­ské­ho živo­ta. Kyvad­lo­vá lod­ní dopra­va je moc vel­kou men­tál­ní bari­é­rou. Ta může poslou­žit v něk­te­ré z okra­jo­vých poloh, kde se nevy­pla­tí sta­vět most.

Lido potře­bu­je pěší láv­ku umís­těnou v ose Národ­né­ho divad­la. Na jejím dru­hém kon­ci by ide­ál­ně měla být posta­ve­na budo­va podob­né­ho celo­měst­ské­ho význa­mu – napří­klad Kon­cert­ní sál, nebo tře­ba Narod­ní kni­hov­na. O jakou budo­vu by se mělo jed­nat, by moh­la být veřej­ná deba­ta.

Dal­ší důle­ži­tou roli hra­je elek­trič­ka, jenž by měla zajíž­dět za mos­tem do Lida tak, aby sta­ni­ce obsáh­ly v docház­ko­vých vzdá­le­nos­tech celé úze­mí. Dnes pou­ze pro­jíž­dí na esta­ká­dě kolem Lida a nena­bí­zí Bra­ti­slav­ča­nům adek­vát­ní dostup­nost, což je váž­ným nedos­tat­kem nedáv­no pře­sta­věné­ho mos­tu.

V nepo­sled­ní řadě je to také otáz­ka mos­tů a pěších lávek přes Eins­te­i­no­vu uli­ci, kte­ré jsou rov­něž nez­byt­né pro vybu­do­vá­ní pul­zu­jí­cí met­ro­po­le.

Viac o pro­jek­te sa dozvieš na Novelido.sk.

zdroj: magazin.novelido.sk, zdroj titul­nej foto­gra­fie: magazin.novelido.sk

Pridať komentár (0)