TO NEJLEPŠÍ Z londýnské SCÉNY: VisualDNA

Sim Kusalova / 28. mája 2014 / Lifehacking

Tentokrát se popovídáme s Tomášem Červenkou, CTO (Chief Technology Officer) ve VisualDNA – startup, který profiluje uživatelů online a umožňuje firmám lépe pochopit, cílit a komunikovat se svými zákazníky.

V čem jsou vizuální výzkumy lepší než textové a proč jsou ideje levné, řekne už sám Tomáš .

 Trocha tvé story na začátek – jak si se dostal do VisualDNA ?

Po střední škole jsem přišel na Cambridge studovat computer science a po druhém ročníku jsem absolvoval stáž v Googlu . Tam jsem jako software engineer setkal v týmu produktového manažera Charlese Wiles . Charles po mé stáži odešel do VisualDNA , které mě zaujalo a kde jsem po čase přišel na interview a dostal nabídku.

 Název VisualDNA je odvozen od vaší myšlenky, že každý uživatel má jakési vlastní vizuální DNA . Co si pod tím máme představit ?

Jedním z produktů , které máme od začátku , jsou vizuálně kvízy . V nich lidé odpovídají na otázky tak , že kliknou na jeden z dvanácti až patnácti obrázků . Tento obrázek v sobě nese velké množství informací, které dokážou o člověku mnoho říct – od jeho socio – demografického a psychologického profilu až po oblíbené aktivity , značky a produkty. Každého uživatele tedy víme popsat vizuální – obrázky, kterými odpovídá na otázky . Tyto obrázky pak tvoří uživatelovo vizuálně DNA . Jelikož naše kvízy mají často mezi dvaceti až čtyřiceti otázkami , množství kombinací je tak velké, že je téměř nemožné najít dva uživatele s identickým vizuálním DNA .

V čem je takový výzkum jiný od běžného , například textového ?

Kdybychom to porovnávali s textovým výzkumem, při obrázcích má člověk menší tendenci lhát a manipulovat výsledek, protože vizuální asociace je mnohem rychlejší. Často se také takto dají vyjádřit emoce , které bychom v textu žádným způsobem vyjádřit nemohli. Máme mnoho příkladů , kdy nám lidé dali o sobě informace, které by v textovém formuláři nikdy nedali, např. o jejich vztahu k drogám, alkoholu, gamblingu a podobně.

 

 Takže když přijdu na váš web a začnu si vyplňovat kvíz , ukážete mi kopu obrázků . Z nich si mám vybrat ty, co mě budou vystihovat . Jak ale víte , které mi máte ukázat, abyste z nich měli nějaký reálný užitek?

Celý produkt začal psychologickým výzkumem, na jehož základě je kvíz složený z psychologických , osobnostních , komerčnejších a socio-demografických otázek. V týmu máme tři psychologů s odborným vzděláním. Ti pak na základě lokálních znalostí o konkrétním trhu vybírají vhodné otázky a obrázky pro danou lokalitu . Věci, které se ptáme v Británii , jsou zcela jiné než otázky, které dáváme v Americe, Rusku nebo ve východní Evropě . Když se ptáme například, v jakém domě člověk žije , typy domů v Británii jsou odlišné od těch v Americe nebo Rusku.

 

 Sbíráte tedy data uživatelů z celého světa . Jak je dále upravujete pro lokální potřeby?

Všechna data, které získáváme , jsou nalinkované na anonymní cookies . Celá aktivita uživatelů je tedy anonymní a uživatelé se mohou odhlásit z naší služby přes opt – out mechanismus.

Spolupracujeme však s různými partnery , kteří nám zprostředkovávají online a offline údaje o svých uživatelích nalinkované např. . na poštovní směrovací číslo ( v Británii post code, přičemž jeden post code představuje zhruba 35 lidí , což je mnohem zvýšení významu jako např. . na Slovensku ) nebo e – mailovou adresu v anonymizované formě. Jejich data pak kombinujeme s online daty našich uživatelů pomocí cookie .

 

Data nalinkované na cookies , psychologické kvízy , vizuální výzkumy … začíná se to docela zamotávat . Jak bys vysvětlil desetiletému dítěti , co děláte a co je přínosem pro vašeho klienta ?

Snažíme se rozumět lidem na internetu. Zjistit co je zajímá, jakou mají osobnost , co preferují a jak se cítí . Na základě těchto informací se pak snažíme lépe personalizovat obsah na internetu a cílit reklamu . Naší technologií se tedy snažíme zjistit, jací lidé opravdu jsou .

 

Podle vašeho webu jste dosud vyprofilovaly více než 280 milionů uživatelů . Jaká omezení vidíš v práci s big data z pohledu Startup ?

Technologická omezení téměř neexistují. 99, pokud ne 100 procent naší technologie je na bázi open source, čili bez licenčních poplatků . Každý startup umí pracovat s velkým množstvím dat , aniž ho to stálo hodně peněz.

Z legislativního hlediska je to náročnější . Zejména pokud pracujeme s privátními daty , které obsahují osobní identifikátory jako je jméno , adresa, telefonní číslo , e – mail , datum narození nebo číslo pasu . Na Slovensku s nimi až takový problém není , v Británii je to tak na rozmezí. Jsou však země, které mají mnohem tvrdší regulace , jako např. . Rusko nebo Nizozemsko . Amerika je země, která spíše dívá na Evropu a jejich legislativa v není tomto směru až taková inovativní.

 

Mezi klienty jste měli PepsiCo , MSN, Hotels.com , ale i např. . Piano Media pocházející ze Slovenska . Na čem jste pro ně pracovali ?

Pro Piano jsme se snažili identifikovat lidi , kteří mají nejvyšší tendenci platit za obsah . Technologie Look – alike , kterou jsme použili, nás ví navést z velkého množství vyprofilovaných lidí k těm, kteří se nejvíce podobají jiné , menší skupince . V tomto případě to bylo seskupení těch, kteří již za obsah zaplatili. Mezi těmi, kteří ještě za obsah neplatili , jsme našli lidi, kteří se chováním nejvíce podobají lidí, kteří již v minulosti zaplatili. Díky tomu umí Piano zacílit na ty, kteří mají větší tendenci stát se jeho zákazníky a jejich marketing je efektivnější. ( pozn. Sim – zvědavější si mohou o této spolupráci přečíst více na blogu VisualDNA )

 

Na Conversion MeetUp si ve své prezentaci vzpomínal , že vaše technologie používáte ik risk scoringu . Jako takový risk scoring pomocí obrázků probíhá?

Velké množství lidí v mnoha zemích světa nemá žádnou finanční historii . Nikdy neměli kreditní kartu , půjčku , často nemají ani účet . Když takoví lidé přijdou do banky a chtějí kreditní kartu či hypotéku , bance často nezbývá nic jiného, ​​jen je odmítnout , protože o nich nic nevědí a údajům o příjmu nemusí věřit.

V zemích jako je Rusko , Indie , Čína či až 60 procent lidí nemá šanci dostat se ke kreditu a půjčce právě kvůli absenci finanční historie az ní vyplývajícímu špatnému risk score . Je to začarovaný kruh, který se náš produkt snaží řešit. Snažíme se jím vyhodnotit lidí, kteří by za normálních okolností půjčku nedostali. Používáme na to kvíz , který má dvacet až čtyřicet otázek, podobně jako náš běžný kvíz . V tomto kvízu se ale nedíváme pouze na to, co člověk odpoví, ale i jakým způsobem odpovídá. Ať už jde o čas, který mu trvá odpovědět , nebo jaké pohyby dělá myší. Odpovědi lidí obsahují různé signály, které se snažíme interpretovat z pohledu statistiky . Díváme se na lidi, o kterých z kreditní historie nebo našich pozorování víme, že půjčku splatili a tuto informaci pak koreluje s jejich odpověďmi a chováním v kvízu .

Na základě těchto informací víme s velmi dobrou pravděpodobností předpovědět, zda člověk splatí nebo nesplatí půjčku. Přesnost naší metriky je srovnatelná s typickým risk scoring , který se vyhodnocuje kreditní historií , příjmem, nebo zůstatkem na účtu .

Kde všude se už takový model v používá?

V Rusku máme zatím jednoho klienta – velkou banku, která tento systém využívá . Lidé , kteří si tam zažádají o kreditní kartu a banka odmítne na základě nedostatečné finanční historie, mohou projít naším online kvízem . V dalších zemích je spuštěna zkušební provoz – např. . v Turecku , Jižní Africe nebo také v Brazílii .

 

Můžeme to chápat tak, že se chystáte vytisknout běžný risk scoring a nahradit jej vaším kvízem ?

Naše ambice není konkurovat tradičnímu modelu, ale vytvořit možnosti pro nový segment trhu , kterého se dosud nikdo nechtěl chytit . Navíc, náš model umí zlepšit stávající modely fungující na základě finanční historie. Čili není to jen o novém segmentu , ale také o zlepšení stávajícího score u lidí žádajících o půjčku či hypotéku .

 

Kromě vystupování na konferencích sleduješ startupovú scénu na Slovensku av Česku i blíž?

Přiznám se, že česko – slovenský scénu velmi nesleduji , a pokud , tak jedině na Twitteru. Pár lidí znám , nedávno jsem se konečně ocitl alespoň na jednom slovenském eventu ( zmiňovaném Conversion MeetUp ) , byl jsem i na WebExpo , ale to je asi celé moje zapojení do slovenské scény .

Co se týče firem, které znám a jsou zajímavé, určitě je mezi nimi synopsi . Myslím si , že to, co Rasťo ( Turek , pozn. Red. ) Dělá, je zajímavé, i když ne právě pro slovenský trh . Ostatní slovenské firmy , které mě zaujaly, jsou klasika, jakou by asi řeklo mnoho lidí – Websupport , Piano , eTarget a Martinus . Nejde sice již o tradiční startupy , ale o firmy, které jsou pro mě zajímavé způsobem, jakým jsou řízeny a tím, že jsou aktivní v komunitě . Určitě jsou oživením slovenské byznys scény .

 

Když ze své pozice porovnáš britské a slovenské startupy , napadá ti něco, co by se britské mohli přiučit od Slovensku ?

Myslím, že je mnoho věcí, které by se britské , ale i americké startupy mohli přiučit nejen od těch Slovensku , ale celkově od zemí , kde není velké množství kapitálu . To se netýká pouze Slovenska, ale spíše zemí, ve kterých angel a venture kapitál není velmi rozšířený .

V zemích jako Slovensko se firmy snaží najít svůj byznys model mnohem dříve . Vědí, že musí v první řadě vydělávat , jinak nepřežijí . V Británii, ale hlavně v americkém Silicon Valley, vznikalo za posledních pět let velké množství firem a startupů bez reálného byznys modelu. Startupy vytvářejí produkty, které jsou často jen spin off nějaké již existující ideje a celý jejich byznys model je o tom, že jejich dříve či později někdo koupí . Díky tomu, že takový model mnohdy funguje, dostanou Angelov nebo VC funding , který jim dovolí žít několik měsíců až pár let, ale často nemají šajn jak vydělávat . Takové firmy se často zaměřují na to, aby rostly , ale peníze pak nemusí přijít. Toto je riziko hlavně tehdy , když investujete vlastní prostředky a ne prostředky někoho jiného .

Když se podíváme na Instagram a jejich akvicíziu produktů , která byla více než miliardová , tak Instagram žádný fungující byznys model neměl. Začal být natolik velký a hrozbou pro Facebook, že se Facebook rozhodl obětovat jedno procento své hodnoty a raději je koupil . Příběhů jako tenhle ale není mnoho .

 

Když tedy mluvíme o dobrých a špatných byznys plánech – jak podle tebe vypadá dobrý / úspěšný startup ? Je důležitější mít dobrou myšlenku , být na správném místě, nebo něco jiného?

Kdybych to měl vzít z pohledu investora , pro mě je dobrý startup v první řadě tým . Pokud je dobrý tým , idea a další věci jsou téměř sekundární. Pokud i prvotní idea není dobrá , ale tým je dobrý a má určitou intuici ve svém odvětví , postupně bude vědět přijít na to, co bude reálně fungovat . Dobrý tým má velkou šanci to někam dotáhnout .

Pro mě osobně je exekuce mnohem důležitější než idea. Ideje jsou v principu velmi levné . Mnoho lidí má ideje , mnoho z nich i dobré ideje , ale jen velmi málo lidí ví, jak je zrealizovat . Exekuce je hlavně o týmu .

Další věcí je produktový marketing, který je ale také sekundární k týmu. Produktový marketing je to, co se startup snaží svým výrobkům hledat. Jakým způsobem svůj nápad nebo produkt dostat na trh tak , aby za něj někdo reálné zaplatil a aby produkt řešil reálný problém.

Vraťme se ještě k dobrému týmu. Startupy s oblibou využívají freelancer pro jejich nižší náklady a flexibilitu. Je podle tebe možné vybudovat kvalitní startup na freelancer , nebo si spíše za stabilní “ in house “ tým ?

Můj názor na freelance v technologiích a technických týmech je spíše negativní . Pokud startupy mohou najít lidi na plný úvazek , je to preferovanější volba oproti freelancer . Celý náš technologický tým ve VisualDNA je postaven kolem lidí na plný úvazek , kteří jsou pro tuto firmu “ committed “ ( pozn. red . – V češtině asi neexistuje pro toto slovo relevantní překlad , nejblíže je “ předán , zapálený pro něco “ ) .

Hodnotu Freelancer vidím v businessového a produktovém poradenství , kreativitě a designu . Freelancer jsou dobří na řešení velmi specializovaných problémů. Vzpomínali jsme např. . risk scoring – není mnoho lidí , kteří mají zkušenosti s analytikou behaviorálních modelů a jejich aplikací na finanční scoring . Ale v IT ví full time tým, který je “ committed “ získat znalosti a hýbat se rychleji než směs freelancer , kteří takový přístup nemají.

Lidé musí startup dýchat a žít . Pokud to není jejich startup , jsou v něm placeni pouze ode dne a vědí, že o dva- tři dny tam už nemusí být , nejsou motivováni, aby přemýšleli o dlouhodobém vývoji , což je hlavně při technologii nutné. Pokud nemyslí dopředu a startup roste, o měsíc budou muset dělat to samé znovu a ve větší škále.

 

Ve VisualDNA pracuje kolem 120 lidí. Pro zajímavost – kolik z nich je ze Slovenska a Česka ?

Momentálně jsme čtyři Slováci , jedna Češka a poločech , který má mámu Češku a otce Brita . Za ty roky jsme měli ještě dalších dvou , kteří zde již dnes nepracují . V mém týmu (celkově mám v týmu přes padesát lidí ) jsou dva programátoři a jeden product manager Slováci, ostatní jsou v kreativitě a marketingu.

 

V tvém týmu je kromě Slováků několik dalších národností . Vidíš nějaké rozdíly v IT background Slováků a lidí z jiných zemí ?

Nechtěl bych škatulkovat , protože moje vzorek je relativně malá . Myslím si však, že všichni naši Slováci velmi rychle vyrostly z rolí , na které jsme je přijali , do lepších pozic. Jejich teoretická příprava je dobrá a mnohdy již měli zkušenosti z firem, často byly i prakticky většímu zaměření .

Co se týče pracovní morálky a mentality , střední a východní Evropa je na tom v některých ohledech lepší než jižní Evropa . Máme zde množství lidí ze Španělska, Itálie, či Jižní Ameriky , a jejich přístup k práci je marginální jiný. Z toho, co vidím u nás, Slováci mají tendenci řešit věci pragmaticky a hlavně jejich dokončit. Mnoho programátorů je dobrých v řešení problémů a zadání , umí vyrobit výborné programy a technologii, ale opravdu výborní developeři uvažují i mimo své krabičky . Přemýšlejí , jak byznys problém vyřešit co nejlépe a nejpragmatičtější , případně co nejinovativnější . Z té malé vzorky , co tu mám , v tomto zatím Slováci nejvíce vynikají .

Kulturní nějaké dramatické rozdíly nevidím , i když v Británii má mnoho lidí negativní názor hlavně na Poláky a lidí z východní Evropy kvůli tomu, že sem přijdou a vezmou jim málo kvalifikovaná práci. Pracují za pár liber na hodinu a zvyšují nezaměstnanost, což není pravda . V mé branži je to ale spíše naopak. Mnozí jsou toho názoru, že lidé z Polska , Slovenska , Ukrajiny či Ruska jsou výborní developeři a geek . V byznysu ani ne, ale algoritmicky jsou velmi dobří .

 

Jsou ještě nějaké jiné důvody, proč by sis vybral raději Slováka jako jinou národnost ?

Slovenská programátoři jsou velmi kvalitní a talentovaní . Ze školy však často vyjdou se spoustou teoretických znalostí , které neumí dobře uplatnit . A hlavně se často bojí vykročit jinou cestou , jak se zaměstnat ve velké IT firmě a mít pohodlný život. Startupy jsou riskantnější , ale o to zajímavější alternativa. Je skvělé, že tato scéna roste a lidé o ni začínají mít zájem, neboť startupy jsou cesta, jak zemi někam posunout . Také bych tomu chtěl dopomoci a proto jeden z kroků, kterému se jako firma momentálně věnujeme , je otevření nového engineering office VisualDNA v Bratislavě.

Pridať komentár (0)